Princip kompostování

Biochemicky znamená tvorba kompostu biologický rozklad organické hmoty za přístupu vzduchu – aerobní proces.

 

Biochemicky při tvorbě kompostu probíhá aerobní rozklad podle následující rovnice:

Cílem kompostování je zpětné uvedení organických zbytků do koloběhu látek v přírodě. Humus a jeho kyseliny jsou důležité pro vytváření optimální drobtovité struktury a kyprosti půdy a zajišťují v půdě dostatečnou kapacitu živin a vody. Kompost usnadňuje zpracování půdy, zvyšuje vodní jímavost a retenční kapacitu, zkypřuje utužené a těžké půdy, regeneruje půdu, podporuje život v půdě, redukuje choroby rostlin a škůdce, omezuje kyselost půd a stabilizuje hodnotu pH, snižuje vodní erozi, redukuje spotřebu vody, zabraňuje vysychání, dlouhodobě zásobuje rostliny důležitými živinami.

Půdní mikroorganismy využívají humus jako trvalý zdroj živin. Efektivita reprodukce humusu je u kompostů nesrovnatelně větší než u jiných organických hnojiv. Kompost vytváří mimořádně stabilní, vysoce hodnotnou organickou strukturu půdy. Obsahuje všechny důležité hlavní a stopové živiny. Kompost je hygienicky nezávadný. Kvalitní kompost je zcela zbaven klíčivých semen a oddenků plevelů. Uvolňování živin z kompostu je pozvolné. Výživná hodnota kvalitního kompostu může rovněž nahradit značnou část průmyslových hnojiv, což kromě přímého ekonomického efektu má významný přínos ekologický.

Kompostování znamená transformaci takové energie, kterou ukládáme zpět do půdy za účelem dodání energie pro růst rostlin a tím vytvoření přirozených optimálních podmínek pro jejich nezanedbatelnou roli - produkci kyslíku. Zapojením do tohoto procesu je kompostování významným příspěvkem pro regulaci uhlíkového cyklu.

Technologie kompostování je technicky poměrně jednoduše realizovatelná, může značně podpořit zvýšení úrodnosti půdy náhradou za úbytek produkce organických hnojiv v důsledku snížení stavů skotu a je schopna zhodnotit podstatnou část jakýchkoliv biologických odpadů. Dochází k přirozené recyklaci, kdy se biologický materiál vrací opět na začátek biologického řetězce.