Hydrologické funkce půdy
Nejvýznamnější „vodohospodářské zařízení“, které máme k dispozici, je dobře fungující globální ekosystém půdy. Jen 100 cm mocná povrchová vrstva půdy může na ploše 1 km2 zadržet v průměru 300 tisíc m3 vody (taková zásoba by 100 lidem při každodenní spotřebě 400 litrů vystačila zhruba na 20 let). Přitom dalších 30–50 % objemu vody nad toto množství je půda schopna ovlivnit retenčně, to znamená zadržet a postupně uvolňovat.
Koloběh vody (hydrologický cyklus) je stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství
Retenční schopnost půdy je značná:
1 ha kvalitní hluboké černozemě může akumulovat 3 500 m3 vody a trvale zadržovat 1 700 m3 vody.
Retenční schopnost půd ČR mnohonásobně převyšuje objem vody zadržované ve všech našich vodních nádržích a tocích.
Zlepšená vodní jímavost půdy zlepšuje zpracovatelnost půdy a snižuje spotřebu energie při jejím obdělávání. Lepší vodní jímavost (organická půdní substance je schopna absorbovat až 20tinásobné množství vody ve své hmotnosti) může přispět k omezení desertifikace půd, právě tak jako předcházet povodním. Pokud vypočteme potenciální celkovou retenci našich zemědělských půd, tak jsme u čísla 8,4 miliardy m³ vody. Jen pro představu, teď první nová plánovaná přehrada má mít objem vody v řádu asi 15 mil. m³ vody. Tím, že máme krajinu, a hlavně půdu nemocnou, momentální potenciál zemědělských půd zadržovat vodu je výrazně nižší o více než 3,3 miliardy m³ vody, teď jsme na úrovni 5,04 miliardy. Retenční schopnost půd ČR mnohonásobně převyšuje objem vody zadržované ve všech našich vodních nádržích a tocích.
1 ha kvalitní hluboké černozemě může akumulovat 3 500 m³ vody a trvale zadržovat 1 700 m³ vody.
Zlepšená vodní jímavost půdy zlepšuje zpracovatelnost půdy a snižuje spotřebu energie při jejím obdělávání. Lepší vodní jímavost (organická půdní substance je schopna absorbovat až 20tinásobné množství vody ve své hmotnosti) může přispět k omezení desertifikace půd, právě tak jako předcházet povodním.
Na vytvoření 1 kg organické hmoty (sušiny) je třeba v průměru 400–500 l vody.
Z našeho státního území odnášejí toky v průměru asi 1 milión tun plavenin ročně.
Roční přítok splavenin z pevnin do oceánů se odhaduje na 18–20 miliard tun.
Také pokud se bavíme o půdě a vodě, nesmíme zapomenout na další úžasné vlastnosti půdy, jednak infiltraci a filtraci. Infiltrace vody do půdy neboli vsak, je proces, kdy se do půdy dostává voda, její část je pak v půdě zadržená – půda se chová jako houba, vodu nasaje a pak postupně uvolňuje– a zbývající voda se dále dostává níže a přes horninové prostředí např. dotuje podzemní kolektory vod. A druhým zmíněným aspektem je, že jak voda proudí skrze půdu, působí v podstatě jako přírodní filtr. Půda nám díky svým vlastnostem a biologickému oživení znečištěnou vodu i čistí.
Proto se prvně věnujme půdě a pak až přehradám! Vezmeme-li to v číslech, tak pokud přepočteme konkrétní výsledky vlivu hospodaření na půdě na plochu ČR, tak po prvním roce po zlepšení hospodaření lze očekávat zvýšení retence půd ze současného stavu 5,04 miliardy m³ vody na 6,5 miliardy m³ vody, což je obrovský skok. Pak už hodnota stoupá pomaleji, do tří let na 6,8 miliardy m³ vody a do deseti let na 7,1 miliardy m³ vody.
P
Degradace půdy v jedné zemi má přímý vliv na změnu klimatu daleko za jejími hranicemi.